Zvíře v tísni






Stanovisko dietologů

 

Stanovisko Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů: Vegetariánská strava  

Abstrakt
Názorem Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů je, že správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. K vegetariánství se hlásí přibližně 2,5% dospělé populace v USA a 4% dospělé populace v Kanadě. Vegetariánský způsob stravování je definován jako strava bez masa, ryb a drůbeže, veganský pak bez jakýchkoli živočišných produktů. Stoupající zájem veřejnosti o vegetariánskou stravu vede k rostoucímu počtu restaurací a jídelen nabízejících vegetariánská jídla. Požadavky spotřebitelů zvyšují nabídku surovin pro vegetariánskou stravu v mnoha supermarketech.

Toto stanovisko vychází z přehledu současných vědeckých údajů, které souvisejí s vegetariánskou stravou nejenom klíčovými živinami, tedy včetně bílkovin, železa, zinku, vápníku, vitamínu D, riboflavinu, vitamínu B12, vitamínu A, omega-3 mastných kyselin a jódu. Vegetariánská i veganská strava může splnit současná doporučení pro příjem všech těchto živin a dalších potřebných látek. V některých případech mohou pomoci k zajištění denních doporučených dávek pro jednotlivé živiny i fortifikované potraviny či potravinové doplňky. Dobře rozvržená veganská a všechny druhy vegetariánské stravy jsou vhodné pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětský věk i dospívání . Vegetariánská strava je přínosem pro zdraví člověka díky nízkému obsahu saturovaných tuků, cholesterolu a živočišných bílkovin a vzhledem k vysokému obsahu polysacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku, folátů a antioxidantů - vitamínů C a E a fytochemikálií.

Vegetariáni ve srovnání s nevegetariány mají nižší nejen index tělesné hmoty (body mass index, BMI) a mortalitu na ischemickou chorobu srdeční, ale i krevní tlak a výskyt hypertenze, cukrovky II. typu, nádorů prostaty a střev. Ačkoli většina národních doporučení pro stravování počítá s vegetariány, v současné době existuje jen málo stravovacích doporučení pro vegany. Mezi vegetariány existují značné rozdíly v přístupu ke stravě, proto je nutný individuální přístup k rozvržení nutričních dávek. Dietologové a odborníci zabývající se výživou jsou plně odpovědní za poskytování pomoci těm, kteří se rozhodli pro vegetariánskou stravu a jejich povzbuzování. Mohou sehrát zásadní roli při vzdělávání vegetariánů v otázkách zabezpečení příjmu denních doporučených dávek jednotlivých živin, při výběru potravin a při přípravě stravy. Výživová doporučení „Jídelníčku pro vegetariány“ mohou ulehčit plánování stravy všem skupinám vegetariánů. J Am Diet Assoc. 2003;103:748-765.

Základní stanovisko
Názorem Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů je, že správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě různých onemocnění.

řehled vegetariánství
Vegetariánský způsob stravování je definován jako strava bez masa, ryb a drůbeže a bez produktů obsahujících tyto složky. Stravovací návyky vegetariánů jsou různorodé. Laktoovovegetariáni mají svou stravu založenou na obilovinách, zelenině, ovoci, luštěninách, semenech, vejcích a mléčných výrobcích s vyloučením masa, ryb a drůbeže. Vegani nebo též „striktní vegetariáni“ mají stravovací návyky podobné jako laktoovovegetariáni s vyloučením vajec, mléčných výrobků a všech dalších živočišných produktů. I zde však existují značné rozdíly co se týče rozsahu vyhýbání se živočišným potravinám.

Lidé, kteří konzumují makrobiotickou stravu jsou často nezcela správně označováni za vegetariány, protože makrobiotická strava je založena na konzumaci obilovin, luštěnin a zeleniny. Ovoce, ořechy a semena jsou používána v menší míře. Někteří makrobiotici však nejsou skutečnými vegetariány, protože konzumují i malé množství ryb. Někteří tzv. vegetariáni, kteří se jimi spíše snaží být, nejsou vegetariány již vůbec, protože jedí ryby, drůbež, někdy i červené maso (1,2). Některé studie nazývají tyto tzv. vegetariány „semivegetariány“, kteří jedí maso pouze příležitostně nebo jedí pouze ryby a drůbež a to méně než jedenkrát týdně (3,4). Proto je nutný individuální přístup k rozvržení nutričních dávek. Vedle zdravotních výhod mohou být lidé k vegetariánství vedeni zájmem o životní prostředí, ekologii nebo o problém světového hladu (5,6). Uváděny jsou i důvody ekonomické, etické a náboženské.

Spotřebitelské trendy
V roce 2000 se k vegetariánství hlásilo přibližně 2,5 % dospělé populace v USA (4,8 milionů lidí) a zároveň prohlásilo, že vůbec nejedí maso, ryby ani drůbež (7). K veganství se přihlásilo méně než 1 % (7). Podle výsledků žijí vegetariáni spíše na východním než na západním pobřeží, více ve velkých městech a početnější jsou ženy. Ve věkové skupině 6 – 17 letých dětí je přibližně 2 % vegetariánů a okolo 0,5 % se v této skupině hlásí k veganství (8). Průzkum v roce 2002 (9) ukázal, že v Kanadě se k vegetariánství hlásí asi 4 % dospělé populace (900.000 lidí). Rostoucí zájem o vegetariánství a imigrace ze zemí, kde je vegetariánství běžným způsobem života, povedou pravděpodobně ke zvyšování počtu vegetariánů v USA (10). Průzkum ukázal, že 20 – 25 % lidí v USA jí bezmasá jídla 4x a vícekrát týdně a má zájem o vegetariánství (11). O vzrůstajícím zájmu o vegetariánství svědčí i kurzy o právech zvířat a etickém přístupu k nim na středních a vysokých školách a univerzitách. Vznikají webové stránky, vydávají se časopisy, noviny a kuchařky pro vegetariány. K dalšímu potvrzení patří i postoj veřejnosti k výběru jídel mimo domov. V roce 1999 více než 5 % respondentů uvedlo, že si mimo domov vždy obstarává vegetariánské jídlo, okolo 60 % odpovědělo, že si „někdy, často nebo vždy“ v restauracích objednává vegetariánské jídlo (12).

Stoupající zájem veřejnosti o vegetariánskou stravu vede k rostoucímu počtu restaurací a jídelen nabízejících vegetariánská jídla. Národní Asociace restaurací uvádí, že 80 % restaurací v USA nabízí vegetariánská jídla (13). Restaurace fast-foodového typu začínají nabízet saláty, vegetariánské obložené housky a další vegetariánské speciality. Mnoho univerzitních studentů se považuje za vegetariány. Jako reakci na to nabízí v současné době většina univerzitních jídelen vegetariánskou stravu (14).

Zaznamenáváme i rostoucí zájem odborníků o vegetariánskou stravu. Např. počet článků zabývajících se vegetariánstvím v odborných publikacích vzrostl z 10 za rok v šedesátých letech na 76 za rok v letech devadesátých (15). Také hlavní téma článků se mění. Ještě před 25 lety byla hlavním tématem otázka výživové vhodnosti vegetariánské stravy. V současné době se hlavním tématem stává vegetariánská strava a její místo v prevenci a léčbě nemocí. Více článků se zabývá epidemiologickými studiemi a v menší míře se jedná o kazuistiky a dopisy redaktorům (15).

Stále více je kladně hodnocen pozitivní vliv rostlinné stravy, která je definována jako strava založená více na potravinách rostlinného než živočišného původu. Americký institut pro rakovinu a Fond světového výzkumu rakoviny vyzývají k upřednostňování stravy založené na potravinách rostlinného původu, bohaté na zeleninu, ovoce a luštěniny. Dále nabádá k minimalizaci průmyslově zpracovaných potravin a k výraznému omezení konzumace červeného masa (pokud je toto vůbec konzumováno) (16). Americká společnost pro rakovinu doporučuje upřednostňování stravy rostlinného původu (17). Americká asociace pro onemocnění srdce navrhuje jíst vyváženou stravu s důrazem na zeleninu, obilí a ovoce (18) a Kanadská nadace pro onemocnění srdce a cévní mozkové příhody doporučuje zařazení obilovin a zeleniny do jídelníčku místo masa (19). V Jednotných výživových doporučeních pro stravování ke snižování rizika hlavních chronických nemocí, vydaných společně Americkou společností pro rakovinu, Americkou asociací pro onemocnění srdce, Národním zdravotním institutem a Americkou pediatrickou akademií se doporučuje strava založená na rozmanitosti rostlinné stravy, zahrnující obilné výrobky, zeleninu a ovoce (20).

Dosažitelnost nových výrobků
Objem trhu s vegetariánskými potravinami (rostlinné bílkovinné koncentráty, rostlinné nápoje a vegetariánské potraviny, které nahrazují maso a ostatní živočišné produkty) vzrostl od roku 1996, kdy činil 310 milionů dolarů, na 1,5 miliardy dolarů v roce 2002 (21). Předpokládá se dvojnásobný růst podílu trhu, až na 2,8 miliardy dolarů v roce 2006 (21). V Kanadě se podíl trhu těchto produktů od roku 1997 do roku 2001 ztrojnásobil (22).

Předpokládá se, že větší nabídka nových výrobků, včetně fortifikovaných potravin a polotovarů, bude významně ovlivňovat nutriční příjem vegetariánů. Fortifikované potraviny jako sojové nápoje, náhražky masa, džusy a cereálie mohou významně zlepšit příjem některých živin (např. vápníku, železa, zinku, vitamínu B12, vit. D a riboflavinu) vegetariánů. Vegetariánské svačiny včetně sójaburgrů a hot-dogů, mražené polotovary a sojové mléko umožňují být vegetariánem snadněji než tomu bylo v minulosti.

Vegetariánské potraviny je možné koupit jak v supermarketech, tak i ve specializovaných prodejnách zdravé výživy. Asi polovina vegetariánských potravin je prodávána prostřednictvím supermarketů a polovina ve specializovaných prodejnách (21). Tři čtvrtiny objemu sójových nápojů je prodáváno v supermarketech (21).

Výživová doporučení a vegetariánská strava
Stanovisko výživových doporučení v USA (23) je, že „Vegetariánská strava může splňovat požadavky na výživová doporučení USA a zabezpečit doporučené denní dávky jednotlivých živin. Těm, kdo se rozhodli stravovat bez živočišných potravin, se nabízejí doporučení k zajištění příjmu denních dávek jednotlivých živin. Podle některých názorů je vegetariánská strava či strava založená na konzumaci potravin rostlinného původu pro splnění výživových doporučení tou nejvhodnější (24). Národní stravovací průvodce obsahuje i některé vegetariánské nabídky. V americké potravinové pyramidě (23)najdeme i potraviny běžně konzumované vegetariány, včetně luštěnin, tofu, sójaburgrů a sojového mléka s přídavkem vápníku. Kanadský průvodce zdravým stravováním může být používán i laktoovovegetariány (25). Organizace Zdravá Kanada prohlásila, že správně rozvržená vegetariánská strava přispívá k dobrému výživovému stavu a zdraví (26).

Zdravotní důsledky vegetariánství
Vegetariánská strava nabízí mnoho výhod díky nízkému obsahu saturovaných tuků, cholesterolu a živočišných bílkovin. Další výhodou je vysoký obsah polysacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku, folátů a antioxidantů - vitamínů C a E, karotenoidů a fytochemikálií (27-30). Někteří vegani mohou mít nižší příjem vitamínu B12, vitamínu D, vápníku, zinku a někdy i riboflavinu než je denní doporučovaná dávka (27,29,31).



Dotazy a připomínky zasílejte na: redakce@zvirevtisni.cz. Obsah stránek serveru www.zvirevtisni.cz není chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu serveru v jakékoli podobě je vřele doporučeno a je zákonné. Materiály zde publikované jsou (pokud není uvedeno jinak) vlastní texty redakce.
Kinobox.cz



ÚVOD
VIP VEGETARIÁNI
MÉDIA CENTRUM
GALERIE PRAVDY
DISKUSE
WEB LINKY
KONTAKT
ČLÁNKY
PROVOZOVNY A ZAŘÍZENÍ
Jak odpovídat na otázky?
Napsali jste nám
Stanovisko dietologů
Stanovisko dietologů
Nutriční rozvaha
Průběh života
Chronická onemocnění
Programy a cílové skupiny
Užitečné webové stránky
Odkazy 1
Odkazy 2
Autoři