Vánoce - krvavá show Uvádíme dva zajímavé články, jeden o zabíjení ryb, druhý o "přirozeném výtěru" Zabíjení: Druhou možností je nechat si kapra zabít přímo u stánku. (1) " Srdce živé ryby pracuje naplno a svalovina je plná krve. Pokud rybu zabijeme a hned nepřerušíme některou z tepen - nejlépe v žábrách - tak krev zůstane v mase, a to nemá požadovanou kvalitu. Rybu nejlépe vykrvíme přetržením nebo přeříznutím jednoho nebo více žaberních oblouků. Není to pracné a je to rychlé. Různé doporučování bodání do ocasu, nebo podřezávání dole za hlavou jsou úplné nesmysly. Zvláště to podřezávání za hlavou se může stát osudným. V místě řezu asi tři centimetry hluboko, je žlučník a hrozí nebezpečí jeho poškození a tím i znehodnocení většiny jehjího masa. Proto vždy po zabití poprosíme prodavače o přerušení žeberních oblouků. Chvíli počkáme, než větší část krve odteče a teprve potom si dáme rybu do tašky. Takto zabitá ryba má čisté a pěkné vnitřnosti a maso bez krvavých žilek". Přineseme-li si rybu domů živou, měli by jsme ji co nejdříve zabít a vykuchat. Přechovávání kapra ve vaně je značně nehumánní a pro kapra velmi stresující (viz. leklý kapr). Tradice ale často bývají silnější. Když už se rozhodneme pro zabíjení ryby, kterou jsme přechovávali ve vaně (nelekne li sama), vypustíme nejdříve vodu a necháme rybu chvilku uklidnit. Pak již můžeme přistoupit k smutnému aktu samotného zabití. (1) "Rybu nejprve omráčíme a poté prostrčíme prst pod skřele kapra a přetrhneme jeden, nebo více žaberních oblouků. Rybu necháme v klidu za mírného přidržování vykrvácet." Následuje odšupení kapra (pokud jsme si ovšem nekoupili kapra lysce, který nemá šupiny) a jeho vykuchání. zdroj www.ceskykapr.cz K naplnění obsahu stránek www.ceskykapr.cz nemalou mněrou (a)přispěla kniha Rybí receptář Miloše Štěpničky, kterou vydalo v roce 1996 jako svou 89. publikaci nakladatelství DONA (a) chyb si na serveru nevšímejte, zabijáci nikdy nebyli ve škole dobří :) Aby si někdo nemyslel, že kapři mají v rybníce přirozený život přikládáme článek o množení kaprů. (Právo - Patrik Biskup) Parta rybářů z Předenic na Plzeňsku netrpělivě vyčkává za úterního ranního rozbřesku na správný okamžik, aby si mohli vzít do parády desítky kaprů připravených k umělému výtěru. V kádích se mezi pleskajícími šupináči objevily kolem páté první jikry. Pak už kapři jen kmitali mezi prsty osmi rybářů, kteří z nich kvapem vytlačovali jikry a mlíčí. PLZEŇ 15.května -- Takto krutě se rybáři ke kapříkům covali proto, aby je později mohli uměle oplodnit. "Každoročně se postaráme o vznik deseti miliónům kapříků," pochvaloval si hospodář předenických rybářů Miroslav Záveský. Pobíhající postavy v bílých pláštích se skleněnými baňkami v rukou spíše připomínaly alchymisty ze dvora císaře Rudolfa II. než vyznavače Petrova cechu. "Je to opravdový kumšt. Stačí sebemenší zaváhání či chybička v postupu a všechna snaha je k ničemu. To potom můžeme celé zabalit," zasvěcoval do tajů umělého výtěru hospodář. Přestože mají předeničtí rybáři s umělým výtěrem téměř dvacetileté zkušenosti, z grimasy v jejich obličeji byla dnes patrná nejistota. "Ze dne na den se změnilo počasí. Náhlý pokles tlaku ovlivnil zejména jikernačky, které neuvolnily jikry najednou tak jak jsme předpokládali, ale každá ryba v jinou chvíli. Takže jsme museli být více ostražití," vysvětlil obavy rybářů hospodář. Jak se vlastně kapr rodí? "Všechno začalo před týdnem, kdy jsme do sádek přivezli sedmdesát generačních ryb z našeho šlechtěného hejna. Naočkovali jsme je speciálním hormonálním preparátem na podporu výtěru. Vodu v bazénu jsme ohřáli na optimální teplotu a včera ráno začali se samotným výtěrem. Musí se vystihnout ten správný čas, kdy ryby ze sebe sami uvolňují mlíči nebo jikry, které pak opatrně vymačkáváme do umělohmotných lavorů. Je to otázka minut," popisoval Záveský, co předchází narození ryby. Rybářské tajemství O některých detailech postupu rybářů ale záměrně nemluvil. "Nechám si je hezky pod pokličkou. Je to takové naše malé výrobní tajemství," dodal s úsměvem ve tváři. Hned po odběru jiker a mlíčí následuje vlastní oplodnění. "Jikry s mlíčím dáme dohromady, přidáme fyziologický roztok a několik minut promícháváme, až z toho vznikne hustá kaše. Obaly jiker jsou lepkavé, protože v přírodě se přilepují na rostliny, aby je voda neunesla. V našich podmínkách ale musíme jikry lepu zbavit, aby se na sebe nepřilepily a tak nezanikly. Směs propláchneme mlékem a během necelé hodiny odleptané a již oplodněné jikry umístíme do skleněných lahví s vodou, kde se během čtyř až pěti dnů začnou z jiker kulit plůdky. Ty potom ještě putují do speciálních válců s proudící vodou. Tam zůstávají obvykle pět až šest dnů do vysazení v revírech," hovořil Záveský o vzniku rybího života. Poslední oplozená jikra skončila v líhni v deset dopoledne. Zpocení a viditelně vyčerpaní rybáři zasedli ke stolu v klubovně a dali si frťana. "Snad se to povedlo. Uvidíme za dva dny, jestli se v jikrách objeví oční body plůdku. Budeme teď jako na trní," společně konstatovali a v duchu doufají, že jejich práce nepřišla vniveč. Příští týden se do sádek sjedou desítky odběratelů z různých rybářských organizací, kteří jsou na produkci kapřího plůdku z Předenic závislí. Podle jednatele západočeské pobočky Českého rybářského svazu Jana Štípka je předenická líheň v kraji jedinou, která produkuje jiné než lososovité ryby. Těmi zásobuje přes 20 místních rybářských organizací. "Ti chlapy jsou nadšenci, dokonalí fandové. Dnes jsou díky mnohaletým zkušenostem na špičkové úrovni. To už není jen z ryby vymačkat jikry nebo mlíčí ale tady hraje významnou roli alchymie," prohlásil Štípek.

Dotazy a připomínky zasílejte na: redakce@zvirevtisni.cz. Obsah stránek serveru www.zvirevtisni.cz není chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu serveru v jakékoli podobě je vřele doporučeno a je zákonné. Materiály zde publikované jsou (pokud není uvedeno jinak) vlastní texty redakce.