Zvíře v tísni






Jatka - není co dodat...

By www.ohz.cz

Zabíjení prasat

Ráno, šest hodin na jatkách: Sotva hodinu se zabíjí. 120 prasat doposud, každých třicet sekund zemře jedno prase. Něco okolo čtyř set prasat sedí nebo leží na podlaze a čeká na smrt. Některá těžce dýchají, jiná leží vyčerpáním. Některá pojdou ještě dříve, než se dostanou řezníkům pod ruku. Nic neobyčejného. Statisíce prasat jsou chována v tmavých chlévech a po třech měsících jsou transportována za velkého stresu na jatka, takže není se čemu divit, když jim selže srdce.

Prasata přichází jednotlivě anebo skupinově. Protože jsou mimořádně stresovaná zápachem krve, hlukem strojů, snaží se často utíkat, či se vzpírají. Proto jim řezníci uštědřují kopance, či rány holemi, aby zvířata mohla být dopravena až na místo popravy.

Umrtvování elektrickými kleštěmi

Prasata se nejdříve umrtvují elektrickým výbojem. Na jatkách se k tomu používajíspeciální kleště. Tyto kleště se pokládají na krk prasat. Když elektrický výboj projde jeho tělem, zvíře zůstane ve strnulém stavu.

Takto zvíře zůstává zhruba 30 sekund. Během tohoto času musí být zabito. Je pověšeno za nohu hlavou dole. Další pracovník na jatkách mu rozřízne krk. Zvíře umírá tak, že vykrvácí. Ostatní prasata toto vše vidí. Můžeme se jen dohadovat, zda chápou, co se děje, jedno je však jisté. Jejich strach je vidět.

Zvířata často zpanikaří a opět musí přijít na řadu kopance a rány holí. Protože se umrtvování děje ve velkém spěchu a časové tísni, jsou občas kleště přiloženy na tělo prasete příliš krátce, či na špatné místo. Zvířata potom, když jsou zavěšena za nohy, krkem dolů, se probírají s hlubokými řeznými ranami v krku, škubají sebou a křičí bolestí.

Napětí v kleštích se pohybuje mezi 70–90 volty a kleště musí být drženy skutečně 30–40 sekund na krku zvířete, aby bylo bezpečně omráčeno. Praxe však vypadá jinak. Během velkého spěchu se na toto nebere ohled.

Vysoké elektrické napětí: 700 prasat za hodinu

Trend racionalizace vedl již v 70 letech k vývoji plně automatizovaných omračovacích zařízení. Tyto jsou však velmi drahé a velmi vzácné. Zvířata jsou umístěna na běžící pás a jsou umrtveny pomocí přidržení jejich hlavy mezi dvěma elektrodami pod napětím 500 voltů.

Takto automatizovaný provoz je schopen umrtvit 700 prasat za hodinu. Ovšem často nastávají poruchy při takové automatizaci, takže se stává, že občas selže napětí, či se prase jednoduše nedostane pod elektrický výboj. Na konci běžícího pásu je pak pověšeno za nohu při plném vědomí.

Udušení v plynové komoře

Tuto proceduru praktikuje pouze málo jatek. Při této metodě jsou zvířata vystavena účinkům CO2 plynu. Někteří kritikové této metody poukazují na velké utrpení zvířat při dušení.

Podřezávání je ruční práce

Snaha o to, usmrtit co nejvíce zvířat v co nejmenším čase není nové. Již v roce1870 bylo poprvé pověšeno prase za nohy na běžící pás, aby mohlo být podřezáno a vykucháno. Toto se stalo ve státě Cincinnati/USA, kdy byl běžící pás poprvé použit.

Na rozdíl od umrtvení se ještě nepřišlo na to, jak zautomatizovat zabíjení. Podřezávání zvířat zůstává na každých jatkách ruční prací a je záleží pouze na zručnosti a svědomitostí řezníků. Dle zákona zde nesmí řezníci tuto práci vykonávat stále. Čas jsou peníze. Zkuste se zeptat řezníka na jatkách na toto: "Myslíte, že zvíře nic necítí?". Ukazuje na prase, kterému právě uříznul nohy a lakonicky odvětí: "Svině ještě něco cítí, musím pokračovat…" a řeže dále.

Ptali jsme se, zda-li se někdy ve spěchu zapomene podříznout prase. "Ano, někdy se to stává", odpovídá řezník. Pokud se toto stane zvířeti, potom se zaživa utopí ve spařovací lázni. Od 5 do 9 je toto typický obrázek z jatek. 500 prasat již visí v chladící místnosti. Muži od krve mají přestávku na svačinu. Sedí ve své šatně, od krve, a svačí své obložené chleby. Maji 20 minut přestávku. Po této následuje další zabíjení. Jako další přichází na řadu hovězí dobytek a telata.

Po prasatech: hovězí dobytek a telata

Zvířata přichází na jatka často na pokraji svých sil a vysílená po dlouhé cestě. Mají za sebou dlouhou cestu, plnou utrpení. Jatka často nakupují zvířata ze vzdálených míst, aby zaplnila svoji kapacitu. Z nákladního auta se žene dobytek skrze vykládací rampu na jatka. Jedna kráva vychází na rampu a neš?astně si poraní nohu. Je omráčena a pomocí zdvižného vozíku odvezena na jatka.

Po vyložení jsou zvířata naháněna na jatka. Ty se vzpírají, proto jsou jim uštědřovány rány do obzvláště citlivých míst, jako jsou oči, či nos. Potom jsou zvířata nahnána to tzv. omračovacích boxů. Nahoře stojí pracovníci, kteří zvířata omračují pomocí speciálních nástrojů.¨

Zvířata se umrtvují vstřelením kovového kolíku do mozku. Je jasné že pracovníci musí mířit velice přesně, protože zvíře má na vrcholu své hlavy slabší lebku. Pokud je toto provedeno precizně, je tento způsob akceptovatelný, ovšem není zcela bez utrpení.

Zvíře je posléze zavěšeno, stejně jako prase, hlavou dolů a umírá vykrvácením. Pokud pracovník ve velkém spěchu neprovede toto omráčení dobře, zvíře se často probírá a někdy toto musí být i čtyřikrát opakováno.

Také kuřata umírají na běžícím páse

Několik milionů kusů kuřat, krůt, hus a kachen ročně zemře díky rostoucí chutí Čechů na drůbeží maso. Nikdy nebyla spotřeba drůbežího masa tak vysoká. Díky tomuto se musí čím dál tím více a rychleji produkovat kuřecí a další maso. Okolo 40 000 kusů kuřat zemře denně v drůbežářských závodech. Jen málo firem je ochotno poskytnout informace o způsobech chovu a zpracování kuřat a kvalitě takového masa. Jak řekl jeden ředitel takového závodu: "Lidi chtějí tyhle krámy žrát a ne ptát se na jejich původ…"

Jeden z mnoha náklaďáků přijíždí na rampu. Veze 6000 kuřat, po deseti v plastikových přepravkách velikosti bedny od ovoce. Jsou to trpící stvoření, která posledních 15 měsíců žila v těsných prostorách velkochovů. Jenom při nakládání na nákladní auto a během transportu viděli slunce.

Po prve a naposledy v životě. Když nákladní auto dorazí, trvá to nejvýše hodinu, než je těchto 6000 kuřat po smrti. Zvířata panicky přebíhají z jedné strany přepravního boxu na druhou. Některé křídlo, či nožka se zláme. Toto však u kuřat, určených na polévku nehraje žádnou roli. Posléze jsou kuřata zavěšena za nožky na držadla krky dolů.

Nejdříve jsou zvířata omráčena - hlavičky jsou ponořeny do vody, kde je elektrický proud. Některá kuřata jsou však malá, či čilá tudíž do vody nedosáhnou, anebo se jí vyhnout a jsou při plném vědomí. Dále kuřata čekají elektrické nože, které podříznou krčky.

Potom přichází na řadu rotující nože, které oddělí krk od těla. Kuřata umírají, stejně jako všechna ostatní užitková zvířata, vykrvácením. Někdy se kuře vyhne elektrickým nožům, zde potom přichází na řadu pracovník, který jej podřízne ručně. Při zabíjení několika tisíc kuřat denně je pravidlem, že některá zůstanou při dalším zpracování živá.



Dotazy a připomínky zasílejte na: redakce@zvirevtisni.cz. Obsah stránek serveru www.zvirevtisni.cz není chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu serveru v jakékoli podobě je vřele doporučeno a je zákonné. Materiály zde publikované jsou (pokud není uvedeno jinak) vlastní texty redakce.
Kinobox.cz



ÚVOD
VIP VEGETARIÁNI
MÉDIA CENTRUM
GALERIE PRAVDY
DISKUSE
WEB LINKY
KONTAKT
ČLÁNKY
Anatomie
Co jíst místo masa
Ekonomika
Etika
Filosofie
Lidé a jejich úvahy
Literatura
Napsali jste nám
Práva zvířat
Sport a fyzická zátěž
Výběr z napsali jste nám
Zdraví a pochybnosti
Restaurace
PROVOZOVNY A ZAŘÍZENÍ
Jak odpovídat na otázky?
Napsali jste nám
Stanovisko dietologů